Dory si po letech útržkovitě vzpomene na rodiče a vydá se po jejich stopě do kalifornského mořského institutu. Problémy s krátkodobou pamětí jí cestu komplikují, současně ji ale nutí hledat vlastní způsob orientace v prostředí, které vůbec nezná.
Dory tentokrát nehledá někoho cizího, ale vlastní minulost
Andrew Stanton vrací Marlina a Nema, ale hlavní roli přebírá postava, která byla v prvním filmu průvodcem. V institutu potká chobotnici Hanka, velrybu Destiny a další nové spojence, jejichž schopnosti jí pomáhají postupovat dál.
Příběh přitom nesnaží „opravit“ Doryinu paměť. Naopak ukazuje, že stejné omezení, které jí působí problémy, ji naučilo improvizovat, důvěřovat ostatním a pokračovat i ve chvíli, kdy si nemůže spolehlivě vybavit předchozí krok.
Doryina slabina je současně zdrojem jejího vlastního způsobu řešení problémů
Krátkodobá paměť jí komplikuje plánování, ale během předchozích zkušeností se naučila pracovat s okamžitou situací. Nečeká, až bude mít všechny informace pohromadě; reaguje na lidi, prostředí a drobné stopy, které má právě před sebou. V mořském institutu se tato schopnost ukazuje jako důležitá, protože známý oceán nahrazuje systém nádrží, potrubí a lidské infrastruktury.
Hledání rodičů navíc obrací dynamiku prvního filmu. Marlin a Nemo tentokrát následují Doryin příběh a musí přijmout, že její způsob uvažování není jen překážkou. Nové postavy, například Hank nebo Destiny, rozšiřují téma různých omezení a schopností. Film díky tomu staví rodinnou výpravu na jednoduché myšlence: Dory nepotřebuje být někým jiným, aby se dokázala dostat domů.
