Co je pro automobilovou honičku cennější než další rychlý průjezd? Někdy úplně obyčejný záběr, podle kterého poznáme, kde je druhé auto. U akční Mangusty nemusel střihač Rodrigo Balart čekat, až se poslední z vozů vrátí do garáže. Materiál skládal průběžně a mohl si říct o chybějící detail ještě v době, kdy na místě pracovali filmaři. Režisér Mark Vanselow ten postup popsal v časopise Post. Na celou věc měli pětatřicet natáčecích dnů.
Hon na jednoho muže, práce pro dva štáby
Hlavní štáb pořídil na lokaci základ scény, zatímco tým pod vedením Chrise Weira mohl doplnit chybějící záběry. Pro diváka je to vděčný klíč k druhu akce, při níž se musí orientovat na několika místech naráz. V ukradeném mustangu sedí Ryan Flanagan v podání Liama Neesona. Za ním jedou policisté, na jeho straně jsou někdejší spolubojovníci a obraz pronásledování se dostává k lidem u televizorů. Každý sleduje stejnou jízdu z jiné vzdálenosti a s jinou představou, co má na jejím konci nastat.
Mark Vanselow před celovečerním režijním debutem pracoval jako koordinátor kaskadérů a režisér druhého štábu. Tentokrát druhý štáb vedl Chris Weir.
Co vidí řidič a co divák
Při příštím střihu z vozovky do kabiny stojí za to položit si prostou otázku. Co už ví Fang a co víme jen my? Pro něj může být důležitý jediný volný pruh, zatímco divák se zajímá hlavně o to, kdo se do něj dostane o vteřinu později. Právě tahle nerovnoměrně rozdělená znalost dělá z pohybu po přímce pořád ještě drama. Tachometr by vyprávěl mnohem jednotvárnější příběh.
Fotogalerie



