Štúr se nesoustředí pouze na známý obraz národního buditele. Film režisérky Mariany Čengel Solčanské sleduje Ľudovíta Štúra jako člověka, který musí své politické a kulturní přesvědčení poměřovat s osobními vztahy a možností vlastního štěstí.
Mezi ideály a soukromým životem
Děj se odehrává v období rostoucího politického napětí v Uhersku a směřuje k revolučnímu roku 1848. Do Štúrova života vstupuje Adela, dcera vlivného šlechtice, a jejich vztah přináší do historického rámce osobní konflikt: co může člověk obětovat, když považuje veřejnou odpovědnost za důležitější než vlastní budoucnost.
Lukáš Pelč ztvárňuje Štúra a Ivana Kološová Adelu. Film tak propojuje známé dějinné události s intimnější linií rozhodování. Místo školního přehledu nabízí dramatizovaný portrét člověka, jehož veřejná role vznikala současně s velmi konkrétními osobními ztrátami a volbami.
Historická postava získává dramatičnost tam, kde se veřejné přesvědčení střetne se soukromou cenou
Štúrův význam pro jazyk, politiku a národní hnutí je dobře známý, film však potřebuje pracovat s člověkem uvnitř těchto dějin. Vztah s Adelou proto neslouží jen jako romantická ozdoba. Ukazuje alternativu života, kterou by hlavní postava musela přijmout spolu s jiným rozdělením času, loajality a osobní odpovědnosti. Právě v takových volbách se abstraktní ideály mění v konkrétní oběť.
Revoluční rok 1848 navíc přináší tlak, který nedovoluje oddělit soukromé rozhodnutí od veřejných událostí. Politické postoje mají důsledky pro vztahy, bezpečí i budoucnost lidí kolem Štúra. Mariana Čengel Solčanská tak může historickou látku stavět na konfliktu mezi tím, co hlavní hrdina považuje za povinnost, a tím, co by mu nabízelo osobní štěstí mimo roli symbolu národního hnutí.
