Kdyby si jeden z vás přál velkou rodinnou oslavu a druhý chtěl stejnou událost odbýt ve dvou, který z obou návrhů je ten skromnější? Menší počet hostů přece automaticky neznamená menší ústupek. Podobné počty sluší párovému sledování italské komedie Ty, já, my. Film začíná s dvojicí, která si už stihla vypracovat vlastní způsob, jak se domluvit. Problém nastane, jakmile ho má předvést před někým dalším.
Lucia je zdravotní sestra, která se dlouho nedovedla vidět v roli matky. Simone, povoláním hasič, miluje pravidla i rodinná setkání. Každý v jejich společné domácnosti tedy umí něco, co druhému chybí. Zřetelný rozdíl ještě nemusí znamenat hádku, dokud stále zbývá možnost, že tentokrát ustoupí jeden a příště druhý. U adopce takový obchod uzavřít nelze. K rozhodnutí, které změní život i dítěti, budou potřebovat něco jiného než obvyklé střídání malých ústupků.
U pohovoru s člověkem, který vás zná čtyři roky
Druzí lidé obvykle přicházejí do romantických komedií jako soupeři nebo dobré duše s radou do života. Psycholog při adopčním pohovoru má docela jinou úlohu. Vyslechne různé odpovědi a potřebuje si z nich složit obrázek o jednom domově. Přitom může mezi partnery zaznít nahlas i něco, o čem se dosud docela pohodlně mlčelo.
Hlavní dvojici hrají Maria Chiara Giannetta a Elio Germano. Režii převzal Daniele Luchetti, který s Germanem natočil už rodinné drama La nostra vita.
Otázka pro oba diváky na pohovce
Zkuste si po filmu srovnat, co vám na každém z nich připadalo nejrozumnější. Zrovna tomu totiž může člověk na druhém konci pohovky nejméně rozumět. Alespoň vy dva si ale nemusíte odpovědi psát do žádosti.
Fotogalerie



