Starý jinan v botanické zahradě sleduje lidské životy v měřítku, které žádná z postav nemůže sdílet. Ildikó Enyedi kolem něj skládá tři příběhy z různých období a nechává strom jako tichého svědka změn, které jsou pro lidi zásadní, ale pro něj představují jen další část dlouhé existence.
Jeden strom propojuje tři lidské epochy
Tichá přítelkyně používá botanickou zahradu jako místo, kde se osobní čas potkává s časem přírody. Jednotlivé příběhy nejsou spojeny klasickou rodinnou linií, ale přítomností stejného živého organismu.
Právě tento pohled mění význam běžných lidských událostí. To, co pro člověka znamená začátek nebo konec, může být z perspektivy stromu pouze krátká epizoda v mnohem delším příběhu.
